Falešná zamilovanost

Několikrát do roka mívám období, kdy se biochemie zblázní a já mám silný pocit zamilovanosti. A i když není v okolí nikdo relevantní, vždy si najdu objekt své platonické lásky. Tentokrát to období trvá celkem dlouho. Nejdřív to byl mladík neznámého jména z kolejí, potom Lister z Červeného trpaslíka no a teď jeden můj kamarád. 

Jak jsem naznačil, často je objekt mé platonické lásky někdo naprosto nerelevantní jako například seriálová postava. Právě proto jsem tento stav nazval falešnou zamilovaností, protože dotyčného jsem nikdy neviděl tváří v tvář a pravděpodobně ani neuvidím. Zvláštní je, když se v období, kdy tyto platonické city cítím zamiluji právě do někoho, koho znám. Z počátku člověk mávne rukou jako u seriálové postavy, ale pokud to už trvá měsíc, je načase se zeptat, jestli to není pravá  zamilovanost. Ale konec léta je však u mě typická doba pro falešnou zamilovanost. Loni se mi stalo to samé a do dvou týdnů to bylo pryč. Tak třeba brzy opět vystřízlivím.