Trochu jsem se odmlčel, ale to brzy napravím. Nevím, jestli druhý plánovaný článek napíšu za chvíli nebo až o něco později. Každopádně vám opět přiblížím realitu mého života.
Nejspíš všichni znáte pocit motýlů v břiše. Takový pocit mám právě teď. A nejen to. Mám ještě pocit, který jsem popsal už kdysi v pubertě. Pocit ledových krystalků v žilách. Tento pocit je často pocitu motýlů komplementárním. Motýli zachycují lásku. Ledové krystalky nejen to, ale i váš osud a vaši budoucnost. Tenhle pocit se objevuje ve chvíli, kdy čekáte, že se něco stane. Například deus ex machina.
Dobře, to jsem byl zase abstraktní, ale teď konkrétně. Zrovna teď mi naprosto vystřeluje kontrolka intuice. Naposledy, kdy se to stalo, jsem potkal muže, který mě naprosto upoutal. Nezískal jsem však kontakt a od té doby jsme se neviděli. Každopádně dnes jdu do stejného baru a tak nějak doufám, že ho potkám.
A nejen to, tak trochu doufám, že něco, co večer nastane vyžene některé mé brouky, co mám v hlavě.
Jací brouci to jsou? Otázky typu. "Kdy už najdu vztah?" "Mám zůstávat ve městě, kde je větší šance se seznámit?" a mnohé další.
Momentálně mám ještě jednoho brouka v hlavě, i když předem vím, jak se zachovám.
Žádné komentáře:
Okomentovat