středa 16. března 2022

Colton hodnotí roky minulé (3. část)

 Prošli jsme starověk a středověk, takže je logicky na řadě novověk. Nuže jdeme na to!

Zdroj: https://www.pexels.com/

2017

Rok dalšího probuzení. Prošel jsem všechny fotky z minulosti, které jsem měl a probudilo to ve mě zájem o vlastní život. Začal jsem vést deníky, které jsou dnes velkým zdrojem inspirací o minulosti. Byl to rok, který byl plný hodně věcí. Ale nejen těch dobrých, byla zde i věc nejhorší, umřela mi máma.

2018

Rok dospělosti. Mámin odchod byl skoro úplně na konci roku 2017, takže pohřeb byl až v lednu 2018. Smutek a touha odstřihnout se od minulosti, takže jsem odstřihl velkou část svých vlasů. Bylo už také jasné, že asi nedosáhnu vysokoškolského vzdělání. Našel jsem si však práci. S novým přísunem peněz jsem měl náhle prostor více experimentovat: doplňky z AliExpresu, zkoušení různých restaurací, ale experimentoval jsem i v hudbě. Smutek z odchodu mámy a nové pracovní zkušenosti mě ale především donutily dospět.

2019

Roky 2017 a 2018 byly velmi výrazné, takže tento rok oproti nim celkem zapadá. Přesto vytvořil jisté standardy, u kterých si říkám, že asi platí i dodnes. Vrcholily noční projížďky autem po okolí s mužem, kterého neopětovaně miluju. Můj hudební vkus se zde dost ustálil, i když mě dost uvrhl do náruče monotónní podmazové hudby. V druhé polovině nastal zlom, kdy jsem podruhé vyznal lásku tomu samému a následně se od něj na nějakou izoloval. Začal jsem v návaznosti dost pracovat na zlepšení svého života.

Tenhle rok možná ještě zbilancuji v samostatném příspěvku.

2020

Ještě před koronou u mě začaly záchvaty hypochondrie. Pak přišla korona a s ní návrat do Malého města. Postupně jsem začal měnit své stravovací a pohybové návyky a začal proces postupného hubnutí. Rok domova a pohodlí, vytvořil jsem si také celkem usedlý životní styl.

2021

Rok, kdy jsem se po letech nadváhy vrátil na optimální váhu a také rok, kdy jsme s mým neopětovaně milovaným rozšířili naše přátelství o benefity. Také však rok, kdy pokračovaly další záchvaty hypochondrie. Tenhle rok jsem mimochodem nazval asi nejdivnějším rokem mého života. (A to v něm ani nebyla ataka.)

Sice už začal rok 2022, ale jelikož máme jeho většinu stále ještě před sebou, rozhodl jsem se k němu nevyjadřovat. Do budoucna nevidím, takže ještě netuším, co budu značit jako moderní dějiny, novověk tedy může ještě pokračovat.

Žádné komentáře:

Okomentovat