Krátce po tom, co jsem napsal předchozí příspěvek, jsem ho chtěl raději smazat. Pak jsem si to rozmyslel. Alespoň demonstruje věčnou chybu mého současného bytí. Posedlost změnit vlastní život během krátké chvíle. Tenhle problém souvisí s něčím, co jsem v jednom z předchozích příspěvků popsal jako materiální období. Zatraceně dobře vím, že mě tenhle styl uvažování ničí, ale nedovedu přestat. Neustále se nutím k tomu, abych věřil, že to tentokrát přinese ovoce. Silná myšlenka je droga, kterou nemůžete jen tak vysadit, protože cítit její sílu vám dává pocit, že jste sami silní. Třeští mi hlava a moc jsem toho dnes nestihl.
V posledních dnech mě doprovází píseň plná vrzavých tónů. Nedokážu tuhle píseň přestat poslouchat. Je zároveň světlem a zároveň krví. Je šílenstvím, kterému pevně věřím. Je světlem, které ozáří okamžik takovým způsobem, že se život jeví jako něco prokletě krásného. Je krví, která utíká z žil a já tohle krvácení nechci zastavit, protože díky němu zažívám opojné delirium. Je šílenstvím, ve kterém chápu vlastní zkázu jako procítěný obraz.
Žádné komentáře:
Okomentovat