Jako i jiné věci, člověk tak nějak tušil, co nás čeká. To, že přijde karanténa, jsem si myslel už v sobotu večer. Všichni už víme, že se tahle předtucha naplnila, tak se pojďme podívat na tom, jak jsem tuhle věc dopředu a po zavedení vnímal.
Asi to bude
V sobotu večer jsme možnost karantény řešili s přáteli. Věděli jsme, že je to velmi pravděpodobné. Ale nijak to na nás nedoléhalo.
Když druhý den napsali na internetu vyjádření premiéra, že karanténa asi bude, nějak to na mě padlo. Dokonce jsem začal trochu brečet a nalil jsem si panáka vodky. Nechtěl jsem včera pít a dlouho jsem překonával tohle nutkání. Ve výsledku jsem měl za celý den již zmiňovaný malý panák vodky a dva větší smíchané s mangovým džusem.
Poslední procházka
Ozval se mi kamarád, jestli nepůjdeme na poslední procházku před karanténou. Souhlasil jsem a dal jsem návrh navštívit Příšeří. Pro ty, co si nepamatují toto místo, zde článek: http://zdivocelamysl.blogspot.com/2019/01/coltons-creek-priseri.html.
Kamarád byl z výběru nadšený. Když jsme se pak sešli, říkal, že jestli někam dát poslední procházku, tak právě sem.
Začali jsem řešit možný konec světa, máme o tom takovou teorii. Šli jsme kolem amplionu městského rozhlasu a řešili jsem, jestli po cestě z pátky z něj neuslyšíme něco zajímavého.
Rokovali jsme o současné situace a o tom, co nás čeká v následujících měsících.
Místy jsme prohazovali zasněné věty o tom, že se vše opravdu změní v konec světa, ale bude to skvělá věc, protože nastane svět lepší. Bavili jsem se o tom, že abychom současnou situaci vyhodnotili tak, že se naplňuje proroctví, stačilo by, kdyby tu zrovna na kole projela moje nebo jeho středoškolská láska.
Zdroj: https://www.bevegt.de/
Pokračování odpoledne
Po procházce jsem jel s tátou do zdejšího supermarketu pro několik věcí, které nám chyběly i přes velké zásoby. Pohled na některé prázdné regály byl děsivý, zatím jsem se s tím nesetkal. Pak jsme navštívili tetu. Zřejmě ji teď nějakou dobu kvůli karanténě neuvidím.
Doma pak na mě vše nějak padlo a dal jsem si první z dvou dříve zmiňovaných míchaných drinků. Jednání vlády začalo a člověk čekal na výsledky. Děsil jsem se představy, že z bytu vůbec nevylezu. Nakupovat bude táta, jelikož je to pro nás praktičtější. Hlavně proto, že nemám řidičák a musel bych do obchodu pěšky. Chvílemi jsem si říkal, že třeba klec nespadne.
Najednou byla doba kdy jdu spát, bylo mi jasné, že bych mohl na výsledek čekat ještě hodiny.
Ráno
Tušil jsem, že to bude další z těch rán, kdy se zase probudíte do více omezeného světa. K ránu mě budily divoké sny, karanténa se mi stále vtírala do spánku. Vstal jsem jako i předešlé dny dříve. Když jsem si pustil zprávy, byl titulek hlavní zprávy o tom, že některá města jsou v karanténě. Chvíli jsem měl naději, že plošná karanténa není a spadají do ní jen některá města. Po rozkliknutí jsem se však dočetl, že klec skutečně spadla.
Jediné z čeho mám radost je to, že pokud chápu správně pravidla, můžeme jet s tátou odpoledne na zahradu. Alespoň nějaký únik z bytu!
Teď jsem tak nějak klidnější. Je to těžká doba a my musíme být silní. Tyhle pravidla mají nějaký smysl. Ono zase bude dobře. Držme se!
Žádné komentáře:
Okomentovat