úterý 2. února 2016

Vyhni se temnému lesu 2

V tomto příspěvku volně navážu na jeden ze svých starší příspěvků. Najdete ho na následujícím odkazu.

http://zdivocelamysl.blogspot.cz/2015/08/vyhni-se-temnemu-lesu.html

Díky škole jsem byl dnes v odpoledních hodinách velmi napjatý. V průběhu večera jsem už situaci přestal snášet, a tak jsem se vydal na svou pravidelnou vycházku. Podstatnou část cesty jsem telefonoval s kamarádem. Řešili jsme podivné věci, jako je například deja vu. Když jsme se rozloučili, začal jsem  teprve vnímat okolí. Byl jsem ve vesnici kousek od domu. Zahleděl jsem se na obzor. Na obzoru byl vidět les, kam jsem se bál jít ten večer, který je popsaný v příspěvku, na který odkazuji. Nad lesem byla ještě vidět načervenalá záře, která tomu kraji dodávala pocit tajuplné vznešenosti. Nebylo to poprvé za poslední týden, kdy jsem si vzpomněl na to zvláštní deja vu, které mám s tím místem spojené. A jak v důsledku chůze polevovalo napětí, rozležely se mi v hlavě předešlé myšlenky.
Čeho jsem se tenkrát bál? Sám sebe! Nevím proč, ale věřím, že v tom lese najdu v nějakou zvláštní noc sám sebe. Doslova tím myslím, že když se tam vydám, uvidím sám sebe a pohlédnu si do očí. Co bych uviděl, kdyby to bylo možné? Něco jiného než odraz v zrcadle. Uviděl bych svou psyché. V mysli to vidím velmi živě. Sebejistý úšklebek, křiklavé vlasy, ošklivou jizvu na čele. V očích je však vidět strach a pokora, zároveň však také naděje. Když vám to takhle popíšu, asi to nezní strašidelně. Ve svých představách však vidím něco, co popsat nedokážu. A to energie, kterou tenhle zjev vyzařuje. V té auře jsou věci, za které se nestydím. Ale na druhou stranu oplývá i tím nejhorším, co v sobě mám. A to je důvod proč se bojím sám sebe, a proč se tedy bojím toho lesa.

Dnešní noc je zvláštní. Znovu odkrývá mé staré myšlenky. Při vycházce jsem si vzpomněl na velké neznámé tajemno, které jsem cítil ve vzduchu, když jsem byl na začátku puberty. Až teď mě napadlo, že má něco vlastního atace. Jako by ten zvláštní pocit ledových krystalků v žilách byla jen zář, kterou vydávala budoucnost, která měla přijít.

Žádné komentáře:

Okomentovat