Čekání na setkání

Podle oblohy bylo jasné, že bude pršet, rozhodl jsem se vyrazit na čerpací stanici pro cigarety. Ano jsem kuřák a tomuto tématu se časem budu také věnovat. Vyrazil jsem jak se říká hala bala. V blečení, ve kterém cvičím yogu, a které vypadá jako pyžamo, neoholený, neumyté a neučesané vlasy. Jsem člověk co si potrpí na to být téměř vždy pořádně upraven. Jen když se do něčeho příliš zaberu, tak na zkrášlování zapomenu. Vybavila se mi jedna vzpomínka na podobnou situaci, kdy jsem se neupravený vydal pro cigarety na stejnou benzínovou pumpu. Když jsem se blížil, všiml jsem si z dálky auta, které patřilo mé první lásce. Byla to neopětovaná láska, která mě téměř naprosto zničila, přesto jsem i po tom, co jsem zjistil, že je neopětovaná na této osobě dost visel a těšil jsem se z každého okamžiku, když jsme byli spolu. Nechtěl jsem být spatřen neupravený, a proto jsem se nakonec obrátil a šel pro cigarety 500 metrů opačným směrem. Dnes jsem měla předtuchu, že tuto první lásku potkám u benzínové pumpy. Sice už k tomuto člověku necítím žádné milostné city, přesto mi z nějakého důvodu stále záleží na tom se nějak blýsknout. Neotočil jsem se však a těšil jsem se, že budu spatřen značně neupraven. V mysli jsem si představil toto setkání, hlavně nenucený úsměv, který se mi objeví na tváři a jiskru v očích, kterou budu demonstrovat, že bych vypadal sebejistě i v pytli od brambor. Bohužel, má předtucha se nevyplnila a já neměl příležitost si dokázat, že jsem zase o krok dál. Co naplat, spěchal jsem zpátky domů a po cestě jsem alespoň znamenitě promokl.