Spánková múza

Je tu další den a čas napsat nový příspěvek. Včera večer těsně před tím než jsem usnul, mě napadlo několik témat, o kterých bych chtěl psát. Únava sílila, ale myšlenky stále vířili mou hlavou. Počítač vypnutý a ležení bylo příliš pohodlné na to, abych vstal, vzal zápisník a nápady si zapsal. Určitě tuto situaci znáte. Občas má člověk štěstí, že není ještě tolik znehybněn a v polospánku se chopí mobilního telefonu, který leží na nočním stolku a zapíše si drahocenné nápady. Znám ještě podobnou situaci. Často říkám větu, že mé sny zmutovaly do velmi divné podoby. Vzpomínám si na období, kdy jsem si pravidelně dával odpoledního šlofíka a usnul jsem aniž bych vypnul počítač. V těchto snech jsem vždy přišel na něco velmi důležitého, jako bych rozlouskl nějakou záhadu. Ale pokaždé, když jsem se probudil, nepamatoval jsem si, o co mělo jít. Došlo mi, že tato informace, pokud tedy existuje, existuje pouze v mých snech. Věděl jsem, že si vše musím poznamenat ve snu. Když jsem opět usnul a znovu mě políbila má spánková múza, vynaložil jsem velké úsilí na to, abych se svalil z postele a doplazil k počítači. Vyšplhal jsem se na židli a začal poznamenávat, o čem se mi právě zdá. Když jsem se najednou probudil a zjistli jsem, že jsem se celou dobu jen převaloval na posteli, aniž bych se dostal k počítači, byl jsem velmi zklamaný.