Vítejte opět ve světě mého šílenství. Dnes se letmo podíváme do mé třetí ataky na něco, co se v mém životě objevuje i mimo ni.
Třetí ataka
Jak jsem říkal, třetí ataka byla způsobena tím, že jsem si se spolubydlícím zahulil. Předcházející měsíce jsme vedli rozhovory na téma konspiračních teorií. Marihuana mě dostala do velmi zvláštního stavu. Stavu, kde jsem měl pocit, že jsem velmi blízko pochopení reality. Tedy ne zas tolik blízko. Ale pekelně blízko oproti běžnému stavu. Pouštěl jsem si pseudovědecká videa na téma kvantové mechaniky, které jsem chápal ještě podivněji, než člověk, co jim psal scénář. Jak jsem už říkal, měl jsem pocit, že jsem zatraceně blízko. Myslím, že jsem měl i slabé halucinace. Spolubydlící po půlnoci usnul, já spát nemohl. Ráno odešel do školy, studoval medicínu. Já ráno seděl u počítače a stále jsem měl silné stavy změněného vědomí. Měl jsem pocit, že kdybych zabral, podaří se mi dojít nakonec. Avšak, domníval jsem se, že sám to nezvládnu.
A teď k tomu, co jsem chtěl říct tímto dílem. Napadla mě myšelnka, že přesvědčím svého spolubydlícího, aby zanechal studia. Já bych učinul stejně a společně bychom hledali smysl reality pomocí (pseudo) kvantové mechaniky. To je to, o čem jsem chtěl mluvit. O pocitu, že obrovská cesta se dá ujít za zanedbatelně dlouhý okamžik.
V běžném životě
Jak jsem již naznačil, podobný stav se nachází v mém životě i mimo ataku. Avšak ne v tak silné podobě. Objevuje se ve specifických situacích, kdy jsem zavalen starostmi. Když jsem pracoval na diplomové práci, často jsem si řekl, že do sebe naliju spoustu kafe a budu pracovat celou noc. Tohle je slabší varianta této tendence. Jelikož na mě vždy padla únava, nebyla ani realizovaná. Ale tuhle tendence zažívám ještě v jiné podobě. Když na mě padají deprese a starosti, napadne mě myšlenka, jestli bych nemohl uniknout tím že se zatnu a například meditací dojdu právě na ten konec poznání, který tak usilovně hledám. Tohle je to, o čem jsem dnes chtěl mluvit. O tom zatnout se a v křečovitém až agonickém stavu vyřešit vše.
Pár slov na závěr
Snaha vyřešit věci ráz na ráz se však ve skutečnosti příliš nevyplácí. Alespoň to tak platí u těch větších cílů. Je lepší pracovat na nich plynule a postupně. Tudy tedy nepovede ani má cesta. O další pobyt na psychiatrii příliš nestojím.
Žádné komentáře:
Okomentovat