pátek 3. listopadu 2017

Mračna/Na hraně

Po nějaké odmlce jsem zase tu, abych shrnul, jak můj život pokračuje.

Nastoupil jsem na další školu a našel jsem štěstí... To není ale konec.
Škola začala být náročnější a náročnější, a tak jsem se dostal do bodu, kde jsem teď.
Nestíhám látku a vypadá to, že mám nakročeno minimálně k tomu opakovat dva předměty, protože se nedostanu ke zkouškám. A aby toho nebylo málo, nezvládám napsat diplomku na škole první.
Zde se zastavme.

Budeme pokračovat s představou nejhorší varianty - vyletěním z obou škol. Může se to stát, je to pravděpodobné. Ale není to konec světa. Bude mi to samozřejmě líto, protože jsem našel místo, kde se cítím dobře. Ale budu se muset znovu postavit na nohy a nenechat se tímto neúspěchem smést. Přijde tedy hledání práce. Nejprve nejspíš na částečný úvazek.
 Přiznám se, že teď sám nevím, jak jsem chtěl tento příspěvek zakončit. Asi jsem se chtěl jenom vypsat. Dříve byl můj život prostý, vše šlo podle plánu. Jakmile však jednou vykolejíte, už nikdy nepojedete rovně.




Žádné komentáře:

Okomentovat